777 762 489 info@kuprospechu.org

Občanské sdružení Kuprospěchu jsme registrovali 10. prosince 2003 a 28. února 2004 jsme pořádali první kulturní akci, komponovaný večer „Morgenstern v Jitřence“. Od té doby máme za sebou bezmála 200 akcí a projektů.

Kuprospěchu jsme zakládali jako studenti a čerství absolventi vysokých a středních škol. Rozhodli jsme se vrátit život na severozápad Čech, který se stále vzpamatovává z následků dřívější ničivé industrializace.

Nemáme přesná čísla, ale dost mladých lidí Chomutovsko po studiích opouští. My jsme zůstali a svou aktivitou se snažíme přispět ke zlepšení kvality života v Ústeckém kraji, zvláště tedy na Chomutovsku.

Naše činnost směřuje ke kulturní a sociální regeneraci lokality (v dříve devastovaném Ústeckém kraji zatím probíhá zejména ekonomická a fyzická regenerace prostoru, je třeba ale „regenerovat“ také místní komunity).

Takto jsme si v roce 2003 stanovili naše cíle:

  • vybudovat kulturní a sociální centrum v Chomutově,
  • podporovat místní komunitní život,
  • podporovat zaměstnanost mladých lidí, vytvářet pracovní příležitosti,
  • preventivně působit na neorganizované děti a mládež,
  • ekologickým vzděláváním a výchovou zvyšovat povědomí o Ústeckém kraji a o principech udržitelného rozvoje,
  • vyhledávat a podporovat místní talenty, udržet je v kraji a motivovat je k činnosti ve prospěch lokality,
  • rozšířit a zkvalitnit nabídku kulturních a společenských akcí v regionu a zlepšovat tak image Chomutovska,
  • spolupracovat s partnery z Česka a zahraničí.

Většinu z cílů se nám daří naplňovat. Byli jsme na dobré cestě za vybudováním plnohodnotného kulturního a sociálního centra. Podívejte se níže na příběh jeho vzniku a zániku.

Dnes už působíme jako uskupení dobrovolníků, profesionálů z různých oborů,  kteří jsou ve svém volném čase stále ku prospěchu.

null

Jednatelé

Spolek má čtyři jednatele

Zdeněk Březina
Markéta Fridrichová
Petr Karásek
Miroslav Koranda

celkově je nás ale o dost víc:

Aleš Hrebeniak
Eva Hrebeniaková
Jan Rödling
Lenka Rödlingová
Karel Straka
Tomáš Trykar

v průběhu let to bylo přes 50 aktivních lidí

Příběh kina Evropa v Chomutově

Zatímco v celé vyspělé Evropě byla nezávislá kulturní centra už dávno běžnou součástí malých i velkých měst, v ČR šlo v roce 2006 stále o ojedinělý úkaz. V Chomutově jsme se tehdy pokusili naše německé a další přátele následovat. Tady je příběh Kulturního a sociálního centra v Chomutově.

GENEZE

V Chomutově již dlouho dobu chyběla (a stále chybí) nezávislá instituce, která by přiměřeně reagovala na potřeby místních krativních talentů a vůbec mladých lidí. Právě tato skutečnost stála za ideou vzniku kulturního a sociálního centra (KaSC).

11. 7. 05 Rada města Chomutova rozhodla pronajmout Kuprospěchu, o.s. budovu bývalého kina Evropa a kavárny Družba na sídlišti Březenecká v Chomutově za účelem otevření a provozování KaSC. Dne 3.3. 2006 jsme podepsali nájemní smlouvu na 10 let s nájemným 1 Kč/rok.

Centrum mělo nabídnout:

KULTURNÍ CENTRUM – několik víceúčelových sálů pro umělecké produkce různého druhu a zázemí pro tvorbu místních umělců, v jejichž vystoupeních mělo být těžiště programu.
CENTRUM PRO DĚTI A MLÁDEŽ – tzv. nízkoprahové zařízení, místo trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže ze sídliště, vede k předcházení drogové závislosti, vandalství a kriminality dětí a mládeže.
EKOLOGICKOU PORADNU – hlavním úkolem ekologické poradny je poskytovat široké veřejnosti, studentům i jednotlivým profesním skupinám objektivní informace týkající se životního prostředí a příslušné legislativy.
OBČANSKOU PORADNU –  sociálně-právní poradna poskytuje rady, informace a pomoc všem, kteří se na ni obrátí.
SKATE CLUB – místo pro vyznavače skateboardingu s U-rampou vhodnou i k pořádání závodů.
ATELIÉR, ZKUŠEBNY Místo vyhrazené pro místní výtvarníky a hudebníky.
KAVÁRNU –  místo setkávání kreativních lidí.

Činnost centra měla vést:
ke zpomalení odlivu mladých lidí z oblasti a k jejich spolupráci na prospěšných projektech,
ke zlepšování vztahu místních lidí k lokalitě, kde žijí,
k rozšíření nabídky kulturních a společenských akcí,
k rozvoji aktivit místních kreativních talentů,
ke snížení rizika dopadu sociálně-patologických jevů na děti a mládež.

DESTRUKCE
Budovy jsme převzali v naprosto dezolátním stavu, neboť neodolaly nájezdům vandalů a zlodějů v mezidobí mezi rozhodnutím Rady města a podpisem nájemní smlouvy. Na objektech vznikla mnohamiliónová škoda, čímž se staly nefunkčními (př. zmizelo vše kovové – podhledy, atika, radiátory, zničená střecha, většina oken, rozvody elektřiny, sociální zařízení, interiéry – obložení, nábytek, dveře, plátno, technika).

BOJ S VANDALY
Dalších několik měsíců od podepsání nájemní smlouvy jsme sváděli boj s vandaly a zloději. Když se jim nepodařilo do objektů proniknout, alespoň škodili – zalévali zámky lepidlem, rozbíjeli další okna apod. Ve spolupráci s městem Chomutov jsme neustále budovy zabezpečovali, doplňovali mřížoví, zámky, dveře – prakticky ob den jsme zaznamenávali nové útoky. Tato etapa skončila až díky ubytování správce Vlasty Kudláčka a jeho psa Rexe.

OPRAVY
Pustili jsme se s řadou dobrovolníků a dalšími nezávislými iniciativami do svépomocných oprav. Město Chomutov nám poskytlo asi 8 velkoobjemových kontejnerů, které jsme naplnili odpadem vzniklým působením vandalů. Během zbytku roku 2006 a po celý rok 2007 probíhali další práce – kompletní zabezpečení, několik železných vrat, částečná oprava střechy, částečné zateplení – spárování, zabednění, zprovoznili jsme několik WC, jednu sprchu, rozvedli elektřinu do většiny plochy budov, stejně tak jako světlo. Vybavení nábytkem a technikou. Stěny objektů se staly legální graffiti plochou.

FUNGUJEME
Na podzim 2006 proběhly v budovách první kulturní akce a pokračují po celý rok 2007 a 2008 – koncerty, výstavy, party, sk8 závody, několik akcí pro děti, graffiti jamy, projekce, workshopy. V objektech fungují tři hudební zkušebny, profi skateboardová rampa a další jezdecké překážky, tři koncertní sály, sítotisková dílna, výstavní plocha, hudební studio a dílna vybavená nářadím. Vše je dílem komunity, která tyto věci vystavěla ve svém volném čase a za svoje finance. Dostáváme se k maximalizaci stavu, kterého šlo svépomocí dosáhnout. Jedná se stále o provizorní provoz, který neumožňuje dostát všem našim plánům, zejména nízkoprahovému zařízení a poradnám.

FINANCE
Finální otevření centra se všemi aspekty se oproti našim původním plánům podstatně zdržuje. Prvním důvodem je diametrálně odlišný stav budov oproti době, kdy jsme o ně požádali (viz výše). Druhým je dramatické zpoždění vyhlášení výzev do grantových programů EU. Získáváme prostředky na vypracování nákladné projektové dokumentace, která je dokončena v lednu 2009. Severočeské doly a.s. poskytly 100 tis. Kč, hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc z fondu hejtmana uvolnil 230 tis. Kč a soukromí dárci Jiří Bureš, Michal Foit a Josef Šporgy darovali celkem 13 tis. Kč. Díky naší dlouhodobé spolupráci s partnery z Německa se jako ideální zdroj financí na rekonstrukci a provoz jeví grantový program EU Ziel 3, zároveň se otevírají možnosti v Integrovaném operačním programu EU (IOP) v rámci výzvy města Chomutova.

NECHTE NÁM PROSTOR
Partnerem projektu KaSC se stává Člověk v tísni o.p.s. Rada města Chomutova v prosinci 2008 rozhoduje o nezařazení projektu KaSC do své žádosti v rámci IOP, přesto, že zařazení projektu tohoto typu mohlo podstatně zvýšit šance na úspěch celého balíčku žádostí. Rada města tvrdí opak, projekt považuje za nepřipravený.
Radnice je kvůli své politické činnosti v roce 2008 kritizována Člověkem v tísni a dalšími subjekty. Našemu sdružení je partnerství s ČvT vytýkáno, přestože bylo radnicí iniciováno. Záhy jsme považováni za spojence a často i aktéry hnutí odporu proti radnici, přesto, že naše sdružení bylo vždy striktně apolitické.
Dne 17.3.2009 se od novinářů dozvídáme, že město Chomutov vypovídá nájemní smlouvu ohledně kina Evropa. Oficiálním důvodem je nedodržení termínů zde obsažených, přesto, že bylo představitelům města dostatečně známo, že tato data v původní smlouvě jsou již nereálná (viz FINANCE). Následuje mediální přestřelka, z naší strany vzniká iniciativa „Nechte nám prostor“, postavy v bílých overalech pronikají na reprezentační ples města za účelem tichého protestu.

CO DÁL?
Ze strany města po protestech vzniká určitá snaha vyjít našemu sdružení vstříc s hledáním budov jiných, všechny prostorově a pozičně vhodné objekty jsou však nakonec zamítnuty či pronajaty jiným subjektům. Vztahy s městem Chomutovem zůstávají nadále ochlazené, sdružení je vnímáno jako opozice vůči radnici. Dnešní realitou je, že desítky mladých kreativních lidí přišli o místo své realizace, přišla vniveč jejich dlouhodobá nezištná práce a prostředky, stejně tak jako veřejné prostředky utracené za projektovou dokumentaci k opravě budovy, jež byla nakonec zbořena. Dnes místo zeje prázdnotou.

Tak to byl dojemný příběh z okresu na severu, který tu necháváme hlavně proto, že do místních kulturních dějin určitě patří.
A co tedy dál? Jestli víte o prostoru, který byste chtěli oživit, ozvěte se nám.